Nǔɖiɖó
🧵É xlɛ́ Jezu
È bló gbɛ̀ ɔ́ gbɔn “Xó” ɔ́ gblamɛ. Jǎan sín Wɛn Ɖagbe ɖe xlɛ́ ɖɔ Xó énɛ́ ɔ́ wɛ nyí Jezu ɖésú (Jǎan 1:1-3).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Tan ɔ́ bɛ́ kpó hwɛɖɔ kpó ǎ, lo ɔ́ kpó gbɛ̀ e è ɖó kpó wǎn yíyí e kɔn nyi te é kpó.
“Étɛ́wú Mawu bló gbɛtɔ́ e sixú hu hwɛ é? É má na nyɔ́ ɖɔ é má bló mǐ kpɔ́n ǎ wɛ a?”
Mawu bló gbɛ̀ ɔ́ kpó gbɛtɔ́ kpó gbɔn hudó ɖěbǔ wú ǎ, lo ɔ́ gbɔn wǎn yíyí e kɔn nyi te é wú. Gbɛtɔ́ bloblo dó mɛ e na ɖó kancica xá Mawu é nyí wǎn yíyí ɖésú. Bɔ káká hwɛ byɔ́byɔ́ ɖésú ma tɔ́n sín tito hwlɛngán Mawu tɔn mɛ ǎ (Efɛ́zinu 1:4-5). Nǔjijɛ nukɔntɔn Biblu ɔ́ tɔn nyí hwɛɖɔ ǎ, lo ɔ́ wǎn yíyí wɛ.
▸ Xa d'eji
Biblu ɔ́ má bɛ́ kpó nǔnywɛ́xó gbɛadakaxó kpó ǎ, lo ɔ́ é bɛ́ kpó xósɔɖóte ɖé kpó: “Đo bǐbɛ́mɛ ɔ́, Mawu…” Gbɛ̀ ɔ́ nyí nǔ e jɛ kpowun é ǎ, lo ɔ́ azɔ̌ Mawu mɛ ɖokpó tɔn wɛ.
- Mawu sín nɔ̌ · ɖo nǔɖiɖó lɛ́ɛ bǐ mɛ ɔ́, gbɛtɔ́ kɛ́ɖɛ́ wɛ è bló dó Mawu ɖɔhun — bónú é na tunwun ɛ bó na kpé nukún dó gbɛ̀ ɔ́ wú.
- Gbɔjɛ · azǎn tɛ́nwegɔ́ ɔ́ sín gbɔjɛ ɖe xlɛ́ ɖɔ nǔ bǐ ko fó bo ɖo fífá mɛ: “é nyɔ́.”
- Edɛni · gbɛ̀ ɔ́ cóbónú é gblé, fí e Mawu kpó gbɛtɔ́ kpó nɔ́ ɖi zɔnlin ɖó kpɔ́ é.
Gbigbǎ
🧵É xlɛ́ Jezu
Akpá nukɔntɔn Wɛn Ɖagbe ɔ́ tɔn, ée è dó tlóló ɖo gbigbǎ ɔ́ gúdo é: “kúnkan nyɔ̌nu ɔ́ tɔn” ná nyínyɛ́ ta nú dan ɔ́ — bɔ énɛ́ ɔ́ wɛ nyí Jezu (Bǐbɛ́mɛ 3:15; Hlɔ̌manu 16:20; Galatinu 4:4).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Tlóló e gbɛtɔ́ hu hwɛ é ɔ́, Mawu dó akpá hwlɛngán tɔn ɖo finɛ́ pɛ́ɛ́.
“È nya mɛ síìn bo lɛ́ ná kú ɖó atínsínsɛ́n ɖokpó ɖuɖu wú kpowun — Mawu ká syɛ́n dín ǎ wɛ a?”
Sín Edɛni nyinya ɔ́ nyí hwɛɖɔ kpó nǔblawukúnúmɛ kpó. Ényí gbɛtɔ́ na ɖu atín gbɛ̀ ɔ́ tɔn bo na nɔ gbɛ̀ káká sɔ́yi ɖo ninɔmɛ gbigblé énɛ́ ɔ́, ée è klán xá Mawu é mɛ ɔ́, é na wlí byɔ́ wǔvɛ́ mɛ káká sɔ́yi (Bǐbɛ́mɛ 3:22). Kú jijó ɔ́ hun ali lɛlɛ́kɔ tɔn ɔ́, bɔ Mawu dó akpá Hwlɛngántɔ́ ɖé ɖo finɛ́ pɛ́ɛ́ (Bǐbɛ́mɛ 3:15). Wǎn yíyí ko ɖo hwɛɖɔ ɔ́ mɛ xóxó.
▸ Xa d'eji
Gbɔn tónúmasémasé e nyí “nyínyí Mawu ɖɔhun” sín jlǒ é gblamɛ ɔ́, hwɛ byɔ́ gbɛ̀ ɔ́ mɛ. Sínsɛ́n tɔn nyí sɛ́n ɖokpó gbigbá kpowun ǎ, lo ɔ́ kancica gbigblé wɛ.
- Kàn e wɛ́n lɛ́ɛ · xá Mawu (hɔ̌nhɔn), xá yěɖée (hwɛ dó mɛ), xá nǔgbamɛ́nú lɛ́ɛ (wùn kpó azɔ̌ syɛ́nsyɛ́n kpó).
- Kú · gbɛ̌xó “a ná kú ɖésú” ɔ́ wá nyí nǔgbó.
- Bǐbɛ́mɛ 3:15 · có ɖo hwɛɖɔ ɔ́ tɛ́ntin ɔ́, akpá hwlɛngán tɔn ɖé wá ɖ'ayǐ. Wěmaxixatɔ́ lɛ́ɛ nɔ ylɔ́ ɛ ɖɔ “protoevangelium” (Wɛn Ɖagbe nukɔntɔn ɔ́).
Tɔ́gbó lɛ́ɛ
🧵É xlɛ́ Jezu
Akpá ɖɔ “hɛ̌nnu lɛ́ɛ bǐ na mɔ nyɔ̌ná” é jɛ ɖo Jezu, kúnkan Ablahámu tɔn ɔ́ mɛ (Galatinu 3:16).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Mawu jɛ nukɔn wá mɛ e ma jɛxa ǎ é gɔ́n, ylɔ́ ɛ kpó nyǐkɔ tɔn kpó, bo sɔ́ ɛ ɖó nyɔ̌ná sín ali ná.
“È sɔ́ Ablahámu ɖó é ɖó nǔɖiɖi ɖaxó tɔn wú — mɛ Biblu ɔ́ tɔn lɛ́ɛ bǐ ma nyí gbɛtɔ́syɛ́nsyɛ́n walɔ ɖagbe tɔn lɛ́ɛ ǎ wɛ a?”
Ablahámu lɔmɔ̌ ɖó adingban bo hú dó; Jakɔ́bu nyí blɛ́blɛ́tɔ́. Mawu má ylɔ́ mɛ e jɛxa lɛ́ɛ ǎ, lo ɔ́ é ylɔ́ mɛ e ɖó wǔ lɛ́ɛ gbɔn xomɛnyínyɔ́ jí. Hwɛ e wú é sɔ́ ɛ ɖó é nyí ɖagbe tɔn ǎ, lo ɔ́ wǎn yíyí gbejíninɔ Mawu tɔn wɛ (Sɛ́nflínmɛ 7:7-8).
▸ Xa d'eji
Mawu bɛ́ gbɛtɔ́ lɛ́ɛ bǐ sín tagba ɖiɖe gbɔn sunnu ɖokpó, Ablahámu, ylɔ́ylɔ́ gblamɛ. Ayixa tɔn wɛ nyí akɔ (akpá) ɔ́ — akɔta ɖaxó, ayǐkúngban, kpódó “nyɔ̌ná nú hɛ̌nnu lɛ́ɛ bǐ” kpó.
- Nǔɖiɖi · Ablahámu ɖi nǔ nú akpá e è ma nɔ mɔ ǎ é, bɔ è sɔ́ ɛ dó húzú hwɛjijɔnɔ ná (Bǐbɛ́mɛ 15:6).
- Izáki kpó Jakɔ́bu kpó · akpá ɔ́ gbɔn yǐ; Jakɔ́bu (Izlayɛ́li) wɛ nyí tɔ́ nú akɔta wěwe (12) lɛ́ɛ.
- Jozɛ́fu · nɔví tɔn lɛ́ɛ sa è, có è sɔ́ ɛ ɖó gǎn ná — “Mawu ká zé dó húzú nǔ ɖagbe ná” (Bǐbɛ́mɛ 50:20).
Tíntɔ́n kpó gbětótló kpó
🧵É xlɛ́ Jezu
Dǐndínwáyixwe ɔ́ — fí e lɛ̌ngbɔví ɖé sín hun ɖe kú síìn é — xlɛ́ Jezu, “Dǐndínwáyixwe-lɛ̌ngbɔví mǐtɔn,” ée è hu i dó aklúzu jí dó ta mǐtɔn mɛ é (1 Kɔlɛ́ntinu 5:7).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
É se hwɛhwɛ togun kannumɔ ɖé tɔn bo wá ayǐ bo na wá hwlɛ́n yě gán éɖésú.
“Sɛ́n (Sɛ́n Wǒ lɛ́ɛ) ká má nyí dotɛ́n e a ɖó na ɖu cóbónú a na mɔ hwlɛngán é ǎ wɛ a?”
Mawu hwlɛ́n yě gán cóbónú é na yě Sɛ́n ɔ́. Sɛ́n Wǒ lɛ́ɛ ɖésú bɛ́ kpó hwlɛngán sín xósɔɖóte kpó: “Nyɛ wɛ nyí Mawu Mavɔmavɔ, Mawu towe e ɖe we tɔ́n sín Ejípu” (Tíntɔ́n 20:2). Sɛ́n ɔ́ nyí “nyi i bo na mɔ hwlɛngán” ǎ, lo ɔ́ alixlɛ́mɛ wǎn yíyí tɔn dó lě e togun e è ko hwlɛ́n gán gbɔn xomɛnyínyɔ́ jí é na nɔ gbɛ̀ gbɔn é (Sɛ́nflínmɛ 7:7-9). Xomɛnyínyɔ́ wɛ nɔ jɛ nukɔn hwebǐnu; tónúséséxó wɛ nyí gbeyíyíxó ɔ́.
▸ Xa d'eji
Hwlɛngán ɖaxó hú bǐ Akɔ Xóxó ɔ́ tɔn. Izlayɛ́li e nyí kannumɔ é mɔ mɛ́sisí gbɔn hlɔ̌nhlɔ́n Mawu tɔn gblamɛ bɔ è bló ɛ dó húzú togun tɔn.
- Dǐndínwáyixwe ɔ́ · xwé e jí è dó lɛ̌ngbɔví ɔ́ sín hun é, kú gbɔn d'é jí; kpɔ́ndéwú nú vɔ̌sisa e bɔ d'ewú lɛ́ɛ bǐ.
- Xu Vɔ̌vɔ́ ɔ́ · hwlɛngán ɖo fí e ali fó ɖè é; “gbigbɔ́n yi awǎ ɖevo xwé” húzú dǒ nú bǐbɛ́mɛ yɔ̌yɔ̌ ɖé.
- Akɔ Sinayíi tɔn · gbɔn Sɛ́n Wǒ lɛ́ɛ gblamɛ ɔ́, yě kplɔ́n lě e è na nɔ gbɛ togun Mawu tɔn ɖɔhun gbɔn é.
- Goxɔ ɔ́ · sinsɛnxɔ e è sixú hɛn yi fí ɖevo é, fí e Mawu nɔ́ nɔ togun ɔ́ tɛ́ntin é — “Emanuwɛ́li” sín kúnnuɖe.
- Xwe 40 · tónúmasémasé hɛn jǐjɔ́nmɛ ɖokpó ɖi zɔnlin ɖo gbětótló mɛ, có Mawu kpo ɖo kpɔ́ xá yě kpó manu kpó kpódó akúdonú akpɔ́kpɔ́ tɔn kpó myɔ tɔn kpó.
Tɛ̀nyíyí kpó Hwɛɖɔtɔ́ lɛ́ɛ kpó
🧵É xlɛ́ Jezu
Sín hɛ̌nnu Hwliti tɔn mɛ wɛ Davídi gosín, bɔ sín hɛ̌nnu Davídi tɔn mɛ wɛ Jezu gosín (Matíe 1). Káká ɖo gǔbl mɛ ɔ́, hɛ̌nnu Mɛsiya ɔ́ tɔn nɔ́ kpó ali jí.
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
È sa è hwɛ̌hwɛ̌ có, hwebǐnu e yě súxó é ɔ́, é sɛ́ hwlɛngántɔ́ ɖé dó bo lɛ́ fɔ́n yě.
“Kanáan tɛ̀nyíyí ɔ́ nyí mɛhuhu nǔblawumakúnúmɛ tɔn — énɛ́ ɔ́, Mawu Akɔ Xóxó ɔ́ tɔn syɛ́n nǔgbó.”
Xó syɛ́nsyɛ́n ɖé wɛ é nyí bɔ è ma sixú ɖe sín xógbe ɖokpó mɛ ǎ é, bɔ é byɔ́ ayixasɔ́nǔ. Lo ɔ́, Biblu ɔ́ ɖe è xlɛ́ syɛ́nsyɛ́n e ma ɖó hwɛjɔ ǎ é ɖɔhun ǎ, lo ɔ́ hwɛɖɔ ɖo xwe afatɔ́n gěgé sín suúlu gúdo dó nǔ nyanya zǎngbónúmɛ tɔn (vǐ kpɛví lɛ́ɛ vɔ̌sisa lɔ ɖ'emɛ) é ɖɔhun (Bǐbɛ́mɛ 15:16; Sɛ́nflínmɛ 9:4-5; Levíi ví 18:24-25). Mawu nɔ́ ya wǔ ɖo hwɛɖɔ mɛ ǎ, bɔ é nɔ́ yí mɛ e lilɛ kɔ wá é kpó xomɛhunhun kpó, jǒnɔ Laxábu kpó Hwliti kpó ɖɔhun (Jozuwée 6:25; Hwliti 4:13-17).
▸ Xa d'eji
Đo Jozuwée glɔ́ ɔ́, yě byɔ́ ayǐkúngban e è dó akpá tɔn é mɛ, có ée yě tɛ̀nyi gúdo é ɔ́, yě wánwhlɛ́n Mawu zaan. Hwɛɖɔtɔ́ lɛ́ɛ nyí lě e è lɛ́ nǔ ɖokpó ɔ́ wa hwɛ̌hwɛ̌ é.
- Hwɛhuhu sín lě · hwɛhuhu → kɔgbidínú → hǔn súsú → Hwɛɖɔtɔ́ ɖé hwlɛn mɛ → hwɛhuhu lɛ́vɔ̌. É nɔ́ nyla d'eji.
- Hwɛɖɔtɔ́ lɛ́ɛ · Jedéɔn, Samuwɛ́li, Debola — hwlɛngántɔ́ hwenu kpɛɖɛ́ tɔn lɛ́ɛ, yě nyí jɔkɛ́n có yě ɖó wǔ gěgé.
- Hwliti · tan ɖagbe gbejíninɔ tɔn ɖé ɖo hwenu zǐnflú mɛ; nyɔ̌nu jǒnɔ ɖé byɔ́ hɛ̌nnu Davídi (kpó Jezu kpó) tɔn mɛ.
Axɔ́súɖuto bǔninɔ ɔ́
🧵É xlɛ́ Jezu
“Axɔ́súzinkpo mavɔmavɔ ɔ́” jɛ ɖo Jezu, kúnkan Davídi tɔn ɔ́ mɛ — énɛ́ wú wɛ è nɔ ylɔ́ ɛ ɖɔ “Vǐ Davídi tɔn” é (Luki 1:32-33; Matíe 1:1).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
É gbɛ́ Davídi e jɛ é ɖésú ǎ, bo gbɔn jǐ tɔn dó akpá axɔ́sú mavɔmavɔ ɖé.
“Davídi nyí gbɛtɔ́syɛ́nsyɛ́n e ma ɖó wǔ ǎ é — énɛ́ wú wɛ è ylɔ́ ɛ ɖɔ ‘sunnu e sɔgbe xá ayixa Mawu tɔn é.’”
Davídi wa aga bo hu mɛ lɔ. “Sunnu e sɔgbe xá ayixa Mawu tɔn é” nyí ɖɔ é ma ɖó wǔ ǎ wɛ ǎ, lo ɔ́ mɛ e ma hwlá hwɛ tɔn ǎ é — ée lɛ́ kɔ sín hwɛ tɔn gúdo nǔgbó bo nɔ́ lɛ́ kɔ wá Mawu gɔ́n hwɛ̌hwɛ̌ é. Wǎn yíyí Mawu tɔn nɔ́ gbɛ́ káká nú mɛ e jɛ syɛ́nsyɛ́n é ǎ (Ɖɛhan 51).
▸ Xa d'eji
Hwenu ɖagbe hú bǐ Izlayɛ́li tɔn, axɔ́sú atɔn glɔ́.
- Sawúli · axɔ́sú nukɔntɔn e togun ɔ́ byɔ́ é; bǐbɛ́mɛ ɖagbe, có tónúmasémasé gblé.
- Davídi · “sunnu e sɔgbe xá ayixa Mawu tɔn é.” É ɖu ɖo Goliyáti jí bo sɔ́ Jeluzalɛ́mu dó toxo-tɛ̀ ná. É hu hwɛ ɖaxó ɖé (Bɛtisabée), có é lɛ́ kɔ sín hwɛ tɔn gúdo kpó ayixa tɔn bǐ kpó (Ɖɛhan 51).
- Akɔ Davídi tɔn (2 Samuwɛ́li 7) · Mawu dó akpá ɖɔ émí na ɖó hɛ̌nnu Davídi tɔn ayǐ káká sɔ́yi — ɖǒ taji nukúnɖiɖó Mɛsiya tɔn tɔn.
- Salomɔ́ɔ · ɖo nǔnywɛ́ kpó dɔkun kpó sín ta jí ɔ́, é gbá sinsɛnxɔ Jeluzalɛ́mu tɔn ɔ́, có ɖo gǎ ɔ́ é jɛ vodúnsinsɛ́n mɛ.
Axɔ́súɖuto má wè ɔ́
🧵É xlɛ́ Jezu
Đo hwenu énɛ́ ɔ́ mɛ ɔ́, gbeyíɖɔ lɛ́ɛ ɖɔ Mɛsiya e ja é sín xó kpɛkpɛɖɛ́ d'eji (Ezayíi 9:5; Ezayíi 53).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Togun e lilɛ kɔ d'è é ɔ́, é nɔ́ kpó ɖo gbeyíɖɔ lɛ́ɛ sɛ́ dó wɛ, bo nɔ́ ɖɛ̀ ɛ ɖɔ, “Kɛnklɛ́n lɛ́ kɔ wá xwé.”
“Gbeyíɖɔ nyí bokɔ́nɔ e nɔ ɖɔ sɔ sín nǔ ɖ'ayǐ é / Mawu Akɔ Xóxó ɔ́ tɔn nɔ́ sin xomɛ kpowun.”
Gbeyíɖɔ ɖé sín ayixa nyí “sɔ sín nǔ ɖiɖɔ ɖ'ayǐ” ǎ, lo ɔ́ Mawu sín hǔn-ɖɛ̀mɛ ɖɔ: “Kɛnklɛ́n lɛ́ kɔ wá.” Káká gbeɖiɖe hwɛɖɔ tɔn ɔ́ má ɖó na gba mɛ ǎ, lo ɔ́ é na lɛ́ kɔ nú mɛ bo na na yě gbɛ̀ — “Un ba gbeɖé kpɔ́n ɖɔ mɛ nyanya ní kú ǎ” (Ezekiyɛ́li 33:11).
▸ Xa d'eji
Đo Salomɔ́ɔ sín vǐ sín hwenu ɔ́, axɔ́súɖuto ɔ́ má: Izlayɛ́li (toɖihɛn), akɔta wǒ, toxo-tɛ̀ Samalíi; kpó Judáa (totaligbé), akɔta wè, toxo-tɛ̀ Jeluzalɛ́mu kpó.
- Toɖihɛn ɔ́ · axɔ́sú tɔn lɛ́ɛ bǐ sɛn vodún; é jɛ Asilíi sí ɖo 722 J.J.
- Totaligbé ɔ́ · hɛ̌nnu Davídi tɔn kpó ali jí, bɔ axɔ́sú ɖagbe ɖé lɛ́ɛ Ezekiyási kpó Joziyási kpó ɖɔhun ɖè, có é gblé d'eji.
- Gbeyíɖɔ lɛ́ɛ · Elíi, Amɔ́si, Ezayíi, Jelemíi sú xó ɖɔ “mi lɛ́ kɔ wá!” Gbeyíɖɔ-xó Mɛsiya tɔn sukpɔ́ hú bǐ ɖ'afɔ (mɛsɛntɔ́ wǔvɛ́mɔ́tɔ́ Ezayíi 53 tɔn ɔ́).
Kannumɔgbenu ɔ́
🧵É xlɛ́ Jezu
Đo ayimajɛmɛ sín ado mɛ ɔ́, Jelemíi dó akpá “akɔ yɔ̌yɔ̌” ɖé (Jelemíi 31:31) — akɔ ɖokpó ɔ́ wɛ Jezu zé ɖó te ɖo Nǔɖuɖu Gǔdoananɔ ɔ́ hwenu.
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
É xá kpó yě kpó káká byɔ́ to e zǐn hú bǐ ɖo kannumɔgbenu é mɛ, bo dó akpá nǔɖógbéɖóte tɔn.
“Kannumɔgbenu ɔ́ ɖe xlɛ́ ɖɔ Mawu jó Izlayɛ́li dó mlɛ́mlɛ́.”
Kannumɔgbenu ɔ́ nyí jijó dó ǎ, lo ɔ́ tóɖóɖó kpó slamɛ kpó nú vǐ vívɛ́ná ɖé wɛ (Eblée 12:6). Mawu má yi ǎ; é xá kpó Daniyɛ́li kpó ɖo kannumɔgbenu ɔ́ ayixa mɛ bo dó akpá ɖɔ, “un tunwun tito e un sɔ́ ɖó te nú mi é; fífá wɛ un sɔ́ ɖó te nú mì, ényí nǔ nyanya wɛ un sɔ́ ɖó te nú mi ǎ, bónú sɔ ná nyɔ́ nú mi” (Jelemíi 29:11).
▸ Xa d'eji
Gbeɖiɖe lɛ́ɛ wá nyí nǔgbó. Sinsɛnxɔ ɔ́ jǐ zo bɔ è kplá togun ɔ́ yi Babilɔ́nu — yě bú ayǐkúngban ɔ́, axɔ́sú ɔ́, kpódó sinsɛnxɔ ɔ́ kpó: ado syɛ́nsyɛ́n hú bǐ.
- Jijɛ wè · Izlayɛ́li (Asilíi, 722 J.J.) kpó Judáa (Babilɔ́nu, 586 J.J.) kpó.
- Daniyɛ́li · kpɔ́ndéwú nǔɖiɖi tɔn káká ɖo hɔnmɛ vodúnsɛntɔ́ lɛ́ɛ tɔn mɛ (kinnikínní lɛ́ɛ sín dǒ); é mɔ nǔ dó “axɔ́súɖuto mavɔmavɔ” e ja é wú.
- Nukúnɖiɖó myɔ kpɛví ɖé · nǔ e Ezekiyɛ́li mɔ dó xú xúxú e lɛ́ wá ɖó gbɛ̀ é wú (Ezekiyɛ́li 37) kpódó “akɔ yɔ̌yɔ̌” Jelemíi tɔn kpó xlɛ́ sɔ ɖo zǐnflú mɛ.
Kannumɔgbe sín lɛlɛ́kɔ ɔ́
🧵É xlɛ́ Jezu
Malacíi, wěma gǔdo tɔn Akɔ Xóxó ɔ́ tɔn, sú nu kpó gbeɖiɖe wɛnsagun e na bló ali nú Mɛsiya ɔ́ é kpó: “Un sɛ́ wɛnsagun ce dó” (Malacíi 3:1).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Káká nú togun e gblé hwɛ̌hwɛ̌ é ɔ́, é gbɛ́ akpá tɔn yíyí gúdo ǎ.
▸ Xa d'eji
Gbɔn Pɛɛsinu axɔ́sú Silúsi sín gbeɖiɖe (538 J.J.) gblamɛ ɔ́, lɛlɛ́kɔ ɔ́ bɛ́. Đo lɛlɛ́kɔ atɔn mɛ ɔ́, yě lɛ́ kɔ wá bo gbá nǔ e gblé lɛ́ɛ ɖó.
- Zolobabɛ́li · gbá sinsɛnxɔ ɔ́ (è fó ɖo 516 J.J.).
- Ɛsidlási · kplɔ́n Mawuxó ɔ́ ɖó lɛ́vɔ̌ bo lɛ́ ɖó nǔɖiɖi ɔ́ ayǐ.
- Nɛɛmíi · gbá Jeluzalɛ́mu sín ahohó lɛ́ɛ ɖo azǎn kanɖé-wè (52) mɛ.
- Ɛsitɛ́ɛ · hwlɛ́n Jwifu e ɖo Pɛɛsi lɛ́ɛ gán sín vívínú mɛ — “bǎ tɛ́ ka tunwun ɖɔ é nyí nú hwenu mɔ̌hunkɔ́tɔn?”
- Nukún kpo ɖo nǔ ba wɛ · sinsɛnxɔ ɔ́ nɔ te, có axɔ́sú Davídi ɖɔhun ɖé tíin ǎ. Togun ɔ́ ɖo Mɛsiya ɔ́ nɔ te kpɔ́n wɛ.
Abwǔninɔ sín xwe lɛ́ɛ
🧵É xlɛ́ Jezu
“Tɛnmɛ ɖiɖó” énɛ́ ɔ́ bǐ nyí Mawu sín azɔ̌ bónú Jezu na wá ɖo “hwenu e hwe ɔ́ nu su é” pɛ́ɛ́.
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Káká ɖo abwǔninɔ sín xwe 400 lɛ́ɛ mɛ ɔ́, ɖo glɔ́ ɔ́, é ɖo ali hwlɛngán tɔn ɖó wɛ.
“Đó Mawuxó ma ɖè ǎ nú xwe 400 wú ɔ́, Mawu yi abǐ é ɖo gbɔjɛ wɛ.”
Abwǔninɔ nyí maɖè ǎ. É má ɖɔ xó kpowun ǎ, có ɖo hwenu énɛ́ ɔ́ bǐ mɛ ɔ́, é ɖo acɛkpikpa lɛ́ɛ, gbe lɛ́ɛ, kpódó ali lɛ́ɛ kpó ɖyɔ́ wɛ bo na ɖó tɛnmɛ nú hwlɛngán ɔ́. Đo hwenu e abwǔ ɖè hú bǐ é ɔ́, Mawu ɖo azɔ̌ wa wɛ syɛ́n hú bǐ, kpó wǎn yíyí kpó (Galatinu 4:4).
▸ Xa d'eji
Sín Malacíi káká wá Akɔ Yɔ̌yɔ̌ ɔ́, xwe 400 mɔ̌ wá yi bɔ Mawuxó yɔ̌yɔ̌ ɖé ma ɖè ǎ. Có ɖo tan ɔ́ gúdo ɔ́, Mawu ɖo ali ɖó nú Wɛn Ɖagbe ɔ́ wɛ.
- Acɛkpikpa lɛ́ɛ ɖyɔ́ · Pɛɛsi → Glɛ́si (Alɛkizándlu, 333 J.J.) → Tolomée lɛ́ɛ kpó Selukidi lɛ́ɛ kpó → Makabée sín ahwan (167 J.J.) → Hlɔ́mu (63 J.J.).
- Glɛ́ɛkígbe · ahwan e Alɛkizándlu ɖu lɛ́ɛ bló bɔ Glɛ́ɛkígbe húzú gbe e bǐ nɔ́ dó é; è lilɛ Akɔ Xóxó ɔ́ dó Glɛ́ɛkígbe mɛ (Sɛ́ptanti ɔ́), bo dó hun ali nú Wɛn Ɖagbe ɔ́ na gba zɔ̌nzɔ́n.
- Hlɔ́mu sín ali kpó fífá kpó · ali e è gbá ganji lɛ́ɛ kpódó “Pax Romana” kpó húzú alixɔ nú Wɛn Ɖagbe-jijlá.
- Kplékpɔ́xɔ kpó hagbɛ̌ lɛ́ɛ kpó · kplɔ́nkplɔ́n ɖo kplékpɔ́xɔ ɔ́ mɛ ɖó dǒ; Falizyɛ́n lɛ́ɛ kpó Sadusyɛ́n lɛ́ɛ kpó tɔ́n, bɔ Mɛsiya ɔ́ banúnú mɔ jɔ.
Jezu wíwá
🧵É xlɛ́ Jezu
Kúnkan nyɔ̌nu ɔ́ tɔn (nǔjijɛ 2), nyɔ̌ná Ablahámu tɔn (3), Dǐndínwáyixwe-lɛ̌ngbɔví ɔ́ (4), axɔ́sú mavɔmavɔ Davídi tɔn (6), akɔ yɔ̌yɔ̌ ɔ́ (8) — yě bǐ jɛ ɖo sunnu ɖokpó, Jezu, mɛ: gbeyíɖɔ nǔgbó, vɔ̌sánú-xɔ́súnɔ nǔgbó, kpódó axɔ́sú nǔgbó mǐtɔn kpó.
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Hwenu e mǐ kpo ɖo hwɛhutɔ́ nyí wɛ é ɔ́, é sɛ́ Vǐ tɔn dó bo sɔ́ gbɛ tɔn ɖésú jó.
“Jezu nyí nǔkplɔnmɛtɔ́ walɔ ɖagbe tɔn ɖokpó kpowun / aklúzu ɔ́ nyí ɖuɖǎ aluwɛmɛ tɔn ɖé.”
Jezu ɖɔ ɖɔ émí nyí Mawu ɖésú (Jǎan 8:58), bɔ aklúzu ɔ́ nyí nǔjɛ kpowun abǐ ɖuɖǎ ǎ, lo ɔ́ wǎn yíyí e è ko ɖó tito tɔn é wɛ. È má dɔn ɛ yi finɛ́ kpó hlɔ̌nhlɔ́n kpó ǎ; é sɔ́ gbɛ tɔn ɖésú jó (Jǎan 10:18). “Wǎn yíyí nú mɛ ɖě sɔ́ hú è sɔ́ gbɛ mɛɖée tɔn dó sá vɔ̌ dó xɔ́ntɔn mɛtɔn lɛ́ɛ tamɛ ǎ” (Jǎan 15:13).
▸ Xa d'eji
Abwǔ ɔ́ wɛ́n; Mɛ e è dó akpá tɔn é wá. Wɛn Ɖagbe ɛnɛ lɛ́ɛ ɖe kúnnu nú gbɛzán, kú, kpó fínfɔ́n sín kú Jezu tɔn kpó sín alɔ ɛnɛ jí.
- Gbɛtɔ́húzú · Mawu húzú gbɛtɔ́ (Emanuwɛ́li, “Mawu ɖo kpɔ́ xá mǐ”), ɖo Bɛteleyɛ́mu fí pacɛ ɔ́.
- Sinsɛnzɔ́ · é kplɔ́n axɔ́súɖuto Mawu tɔn, gbɔ azɔn nú azɔnnɔ lɛ́ɛ, bo ylɔ́ hwɛhutɔ́ lɛ́ɛ. “Mɛ e mɔ mì ɔ́, é mɔ Tɔ́ ɔ́.”
- Aklúzu ɔ́ · é sú axɔ́ hwɛ kpó kú e gbigbǎ ɔ́ wá ná é tɔn (nǔjijɛ 2). Dǐndínwáyixwe-lɛ̌ngbɔví nǔgbó ɔ́.
- Fínfɔ́n sín kú · é fɔ́n ɖo azǎn atɔngɔ́ ɔ́ gbe, bo gbɔ́ hlɔ̌nhlɔ́n hwɛ tɔn, kú tɔn, kpó Satáan tɔn kpó — káká ɖo aklúzu ɔ́ jí ɔ́ “Klísu yí hlɔ̌nhlɔ́n sín gǎn lɛ́ɛ kpódó acɛkpikpa lɛ́ɛ kpó sí … é ɖu ɖo yě jí” (Kolósinu 2:15).
Énɛ́ ɔ́ wú wɛ Jezu nyí gbeyíɖɔ nǔgbó mǐtɔn (é xlɛ́ ali e yi Mawu gɔ́n é), vɔ̌sánú-xɔ́súnɔ nǔgbó mǐtɔn (é sú axɔ́ hwɛ kpó agbaza tɔn ɖésú kpó), kpódó axɔ́sú nǔgbó mǐtɔn kpó (é ɖu ɖo hwɛ, kú, kpó Satáan kpó jí bo ɖu axɔ́sú káká sɔ́yi).
Agun ɔ́ sín bǐbɛ́mɛ
🧵É xlɛ́ Jezu
Tan élɔ́ kpo ɖo yiyi wɛ káká jɛ égbé. Biblu ɔ́ sú nu kpó akpá ɖɔ Jezu na lɛ́ wá bo na bló bɔ nǔ bǐ na yɔ̀ é kpó (Nǔɖexlɛ́mɛ 21).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Wǎn yíyí e mǐ yí é ɔ́, é nɔ́ sɛ́ dó dìn bónú é na sa kpé gbɛ̀ ɔ́ bǐ.
“Agun ɔ́ nyí mɛ e ma ɖó wǔ ǎ lɛ́ɛ sín hagbɛ̌, abǐ xɔ kpowun.”
Agun ɔ́ nyí “mɛ́ɖɛ́ɖɛ́ e fó ɖó é” lɛ́ɛ sín gbɛ̌ta ǎ, lo ɔ́ hwɛhutɔ́ e sín hwɛ è sɔ́ kɛ é lɛ́ɛ tɔn wɛ. Káká mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖésú ylɔ́ éɖée ɖɔ “nyɛ wɛ ka nyí hwɛhutɔ́ hú hwɛhutɔ́ lɛ́ɛ bǐ” (1 Timɔtée 1:15). Agun nukɔntɔn ɔ́ lɔmɔ̌ ɖó adǎn bo gblé (Mɛsɛ́dó 6:1; 1 Kɔlɛ́ntinu 1:11). É nyí tɛn e mɛ è na nɔ́ sɔ́ éɖée su ɖè é ǎ, lo ɔ́ mɛ e nɔ́ sɛ́ wǎn yíyí e yě yí é dó é wɛ (Jǎan 13:34-35).
▸ Xa d'eji
Ée Jezu xá jǐxwé yi é gúdo ɔ́, Yɛsinsɛn e è dó akpá tɔn é wá ɖo Pantekótu hwenu bɔ agun ɔ́ ji. Wɛn Ɖagbe ɔ́ gba gégédé.
- Pantekótu · Yɛsinsɛn ɔ́ bló ahwanvu e ɖo xɛsi mɛ lɛ́ɛ dó húzú kúnnuɖetɔ́ adɔgbɛ́nnɔ lɛ́ɛ.
- Piyɛ́ɛ · jla Wɛn Ɖagbe ɔ́ nú Jwifu lɛ́ɛ ɖo Jeluzalɛ́mu.
- Pɔ́lu · sín yadoyidótɔ́ wá húzú mɛsɛ́dó, bo dǒ agun lɛ́ɛ gbɔn akɔta lɛ́ɛ sín gbɛ̀ ɔ́ mɛ bo wlán wěma lɛ́ɛ.
- Káká yi fí e gbɛ̀ ɔ́ fó ɖó é · Jeluzalɛ́mu → Judée → Samalíi → Hlɔ́mu. Akpá e è dó nú Ablahámu ɖɔ “hɛ̌nnu lɛ́ɛ bǐ” é wá nyí nǔgbó.
- Bɔ mǐ ɔ́ · tan ɔ́ má fó ǎ; é zɔn nukɔn káká wá Jezu lɛlɛ́kɔwá ɔ́ kpódó jǐxwé yɔ̌yɔ̌ ɔ́ kpó ayǐkúngban yɔ̌yɔ̌ ɔ́ kpó.
Nǔɖógbéɖóte (nǔ bǐ na yɔ̀)
🧵É xlɛ́ Jezu
Edɛni nǔɖiɖó nukɔntɔn ɔ́ tɔn wá ɖó ɖó gǎ ɔ́ ná lě e “Jeluzalɛ́mu Yɔ̌yɔ̌” ɖɔhun é. Mawu nɔ́ nɔ togun tɔn tɛ́ntin káká sɔ́yi — Emanuwɛ́li sín gɔ́ jijɛ (Nǔɖexlɛ́mɛ 21:3; Matíe 1:23).
💛Wǎn yíyí e ma nɔ jó dó ǎ é
Đo gǎ ɔ́, é na súnsún ɖasin bǐ síìn bo na bló bɔ nǔ bǐ na yɔ̀ ɖo wǎn yíyí mɛ.
▸ Xa d'eji
Biblu ɔ́ má fó kpó agun-hwenu ɔ́ kpó ǎ. Wěma gǔdo tɔn tɔn, Nǔɖexlɛ́mɛ, ɖe Jezu e lɛ́ wá bo na fó nǔ bǐ ɖó é xlɛ́.
- Lɛlɛ́kɔwá ɔ́ · axɔ́sú e è dó akpá tɔn é lɛ́ wá kpó susu kpó.
- Đuɖu gǔdo tɔn ɔ́ · è ɖe Satáan kpó kú kpó síìn káká sɔ́yi, bɔ Klísu ɖu axɔ́sú axɔ́sú lɛ́ɛ tɔn ɖɔhun (1 Kɔlɛ́ntinu 15:25-26; Nǔɖexlɛ́mɛ 20:10).
- Hwɛɖɔ kpó fínfɔ́n sín kú kpó · è jla nǔ agɔ lɛ́ɛ bǐ ɖó, bɔ mɛkúkú lɛ́ɛ fɔ́n.
- Jǐxwé yɔ̌yɔ̌ kpó ayǐkúngban yɔ̌yɔ̌ kpó · hwɛ, kú, ɖasin, kpó wǔvɛ́ kpó bú káká sɔ́yi (Nǔɖexlɛ́mɛ 21:4).
- Edɛni e è jla ɖó ɔ́ · ɖo “Jeluzalɛ́mu Yɔ̌yɔ̌” e nyɔ́ hú bǐbɛ́mɛ ɔ́ é mɛ ɔ́, Mawu nɔ́ nɔ togun tɔn tɛ́ntin káká sɔ́yi — nɔtefí e Biblu ɔ́ bǐ ɖo xwíxwé wɛ é.
Énɛ́ ɔ́ wú wɛ dìn nyí hwenu “é ko jɛ, có é kpo má fó ǎ”: ɖo Jezu mɛ ɔ́, hwlɛngán ɔ́ ko fó, có gɔ́ tɔn jijɛ ɔ́ kpo ɖo ali jí.